Křída- naše země v subtropickém přímoří

Název křídového útvaru pochází z latinského creta- křída, která je charakteristickou horninou tohoto období. Zaujímá interval téměř 80 miliónů let a dělí se na spodní a svrchní oddělení.
Paleografický obraz křídového útvaru se vyznačuje zrychleným rozpadem jižní superpevniny Gondwany a postupným osamostatňováním kontinentů: odděluje se Afrika od Jižní Ameriky a mezi nimi se rozevírá i jižní větev Atlantského oceánu. Od Afriky se odděluje Madagaskar, Indie se posouvá k severu tak rychle, že se koncem křídy sráží s jižním okrajem desky čínské. Významné změny nastaly po cenomanské transgresi uprostřed křídy, kdy globální vzestup mořské hladiny, až o 200- 300 m, způsobil značné zaplavení níže položených částí hornin. Klima zůstávalo celkově teplé, přesto fauny a flóry naznačují chladnější výkyvy. Během spodní křídy hladina světového oceánu stoupala a mořem zůstávalo nepokryto jen asi 18% zemského povrchu. Koncem křídy došlo naopak k silnému poklesu mořské hladiny. Teplé klima bylo příznivé pro usazování vápenců. Typickou horninou je psací křída. Při diagenetických procesech docházelo k migraci SiO2, původně obsaženého hlavně v jehlicích mořských hub, a tvořily se konkrece silicitů- pazourky. Psací křída na našem území chybí, její vzdálenou analogií jsou však tzv. opuky- pevné vápnité horniny s proměnlivým obsahem křemenného prachu, jílu a karbonátu. Během diagenetických procesů rovněž docházelo k migraci SiO2 a CaCO3, přičemž kalcit zatlačoval křemen, původně obsažený v kostrách mořských hub- spongií. Opuky jsou velmi lehko opracovatelné, a proto se užívaly ke stavebním a sochařským účelům. Změny v úrovni mořské hladiny vedly v obdobích transgresí k výstupům chladných oceánských vod na šelfy. Křídový útvar byl dobou významných horotvorných procesů, v Evropě zejména v oceánském areálu Tethydy. V alpsko- karpatské oblasti dochází k prvým nápadným projevům alpinského vrásnění. Byl spojen s dalekosáhlými přesuny příkrovů. Horotvorné procesy, které započaly koncem křídy, se pak označují jako vrásnění laramická. V mořských faunách si roli vůdčích zkamenělin podržují amoniti. Ve svrchní křídě nastává jejich nápadný úpadek, úplným vymřením amonitů při hranici křída- terciér. Mořské fauny jsou většinou ve znamení rozvoje mlžů. Zvláštní skupinu tvoří tzv. rudisti- mlži s kuželovitou, k mořskému dnu pevně přichycenou spodní miskou, přičemž mnohem menší druhá miska slouží jako víčka. Byli obyvateli mělkého příbřežního pásma, kde vytvářeli spolu s korály s řasami organické útvary. Velmi hojné byly v křídových mořích ústřice, plži, ježovky, raci, krabi a dírkovci. Kmen obratlovců: v mořích byly hojné kostnaté ryby, žraloci i rejnoci a mořští plazi. Mezi křídovými suchozemskými plazy jsou dinosauři. Létající plazi pterosauři, ptáci. Savci byli velmi malý. Placentálové, u nichž placenta umožňuje delší vývoj mláďat v matčině těle, a tím i získání větší dokonalosti ještě před narozením. Suchozemská flóra: převaha nahosemenných rostlin, ve spodní křídě se objevují prvé kvetoucí rostliny krytosemenné- Angiospermae. Na hranici spodní a svrchní křídy došlo k explozivnímu vývoji- kenofytikum. Krytosemenné rostliny- Credneria, Magnolia, Platanus, Polpulus, Laurus. Rostlinný pokryv byl v příznivých podmínkách tak hojný, že v prostředí bažin se tvořila ložiska uhlí. V mořích byly velmi hojné řasy- jednobuněčné řasy a řasy koralinní.

Křídový útvar v České republice

Uloženiny křídového útvaru mají poměrně značné rozšíření. Největší plochu zaujímá česká křídová pánev, která patří k soustavě evropských epikontinentálních pánví, vzájemně propojených po cenomanské mořské transgresi. K nim patří i opolská pánev, zasahující k nám v osoblažském výběžku. Křídové uloženiny v jihočeských pánvích (českobudějovické a třeboňské) jsou odlišné a jsou příkladem výplně vnitřních depresí se sladkovodním, popř. brakickým režimem. Výskyty křídových hornin na jižní Moravě, vesměs pod mocným pokryvem mladších uloženin, patří okrajovému areálu Tethydy, k níž náležejí i uloženiny křídového stáří, které se společně s terciérními celky podílejí na stavbě příkrovů flyšového pásma Západních Karpat.
svrchní
křída
spodní


Odkaz na zdroj

Malotínská Jorika
Vosáhlová Monika